Naše demokracie je bohužel nemravná, pane prezidente!

A máme tu další odposlechy. Faktem je, že už se (na české poměry) dlouho žádné odposlechy a žádná špína nevynesly, a tak byl nejvyšší čas s tím něco udělat. A MF Dnes se chopila příležitosti a v podstatě „pohřbila“ bývalého pražského primátora Béma. Netrvalo dlouho a celou věc okomentoval i prezident Klaus s tím, že odposlechy ničí demokracii. Nic víc, žádné pozastavení nad tím, že se tady něco takového děje a dělo, žádné pohoršení či odsouzení takových „politických“ praktik.

Jedna věc je, jak je možné, že si jen tak uniknou odposlechy pražského primátora. Další věc je, kdo je schopný se k nim dostat. Tak nějak jsme si na podobné aféry asi zvykli a nepřipadne nám ani divné, že se něco takového stane. Tohle je ovšem systémová záležitost. A zde je nutné se zeptat – kdo a kdy nastavoval principy současného systému a měl na jeho formování největší vliv? Na tuto otázku by si (a vlastně nám všem) měl prezident odpovědět sám.

Druhá věc, a to mnohem závažnější, je, obsah samotného odposlechu, kdy se nám opět potvrdilo to, co stejně tak nějak všichni tušíme a tím je způsob fungování politicko-lobbistického systému v našem státě (tímto se omlouvám všem slušným politikům a lobbistům). V tomhle momentě však nechal prezident věc bez komentáře. Přitom nebylo nic snazšího než to, co udělal premiér Nečas – odsoudit Bémovo chování jako neetické a nemravné. A zde jsme u jádra věci. Práce politiků byla, je a bude v zajetí lobbistů a je to i celkem normální věc, o které se však veřejně příliš nemluví. Avšak to, aby dokázal politik zachovat svoje jednání mravné a etické (resp. dokázal vzbudit dojem, že tomu tak je), je věc těžká a v českém prostředí pravděpodobně i nemožná.